Blog
Kde všude se mluví španělsky?
Španělština je mateřštinou 483 milionů osob na světě a je tedy po čínštině druhým nejrozšířenějším mateřským jazykem na naší planetě. Španělštinu ovládá ještě dalších cca 100 milionů mluvčích a španělština má tedy po angličtině a čínštině třetí nejvyšší počet mluvčích na světě. Studuje ji cca 22 milionů osob na celém světě. Španělsky se mluví hlavně ve Španělsku a Latinské Americe (Argentina, Bolívie, Dominikánská republika, Ekvádor, Guatemala, Honduras, Chile, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Mexiko, Nikaragua, Panama, Paraguay, Peru, Portoriko, Salvador, Uruguay, Venezuela), kde je žije téměř 90 % (400 milionů) lidí, jejichž mateřštinou je španělština. K tomu je potřeba připojit ještě Západní Saharu a Rovníkovou Guineu, kde je sice španělština úředním jazykem, i když pro většinu populace není jazykem mateřským.
Strojový a překlad a počítačem podporovaný překlad
Strojový překlad (anglicky machine translation) je proces automatického převodu z jednoho jazyka do druhého pomocí počítače bez zásahu překladatele. Pokusy o strojový překlad cizojazyčných textů začaly krátce po skončení druhé světové války, kdy se předpokládalo, že pro počítače nebude postupem času tento úkol nikterak složitý. Brzy se však ukázalo, že tento předpoklad byl zcela mylný.
Poprvé byl systém pro strojový překlad veřejnosti představen dne 7. ledna 1954 v sídle společnosti IBM. Systém samotný byl ale z dnešního pohledu velmi jednoduchý, jeho slovník obsahoval pouze 250 slov a při předvádění překládal pouze 49 zvlášť vybraných vět z ruského do anglického jazyka. I přes tuto jednoduchost ale systém vzbudil dojem, že praktické nasazení strojového překladu už není daleko, což pomohlo získat poměrně značné finanční prostředky na další výzkum v tomto oboru.
Hlavní motivací pro vývoj dalších podobných systémů byla eskalující studená válka. První systémy pro strojový překlad byly proto používány především pro překládání ruskojazyčných vědeckých a odborných publikací do angličtiny. Kvalita překladu však byla velmi nízká a takto vzniklé texty se používaly pouze pro získání základní orientace v obsahu dokumentu a rozhodování, zda stojí za to nechat dokument přeložit profesionálním překladatelem.
V průběhu dalších desetiletí bylo do vývoje v oblasti strojového překladu investováno značné úsilí jak v komerční, tak i v akademické sféře. Dosahované pokroky byly ale po celou dobu velmi skromné a ani dnešní nejmodernější systémy nedokáží překládat na úrovni, která by byla srovnatelná s překladatelem. Kromě komerčních systémů existuje i řada programů umožňujících provádět okamžitě a bezplatně krátké překlady v různých jazykových kombinacích. Určitě nejznámějším a nejrozšířenějších je google překladač.
Počítačem podporovaný překlad
Počítačem podporovaný překlad či překlad podporovaný počítačem (anglicky computer-aided translation či computer-assisted translation, ve zkratce CAT) je technologie založená na využití již dříve přeložených textů, které se ukládají do paměti. Program si tyto texty rozdělí na segmenty (slova, fráze, věty atd.) a uloží je jak v originále, tak následně v přeložené verzi vytvořené překladatelem. Při dalším podobném překladu si tento program nový text opět rozloží na segmenty a na základě stejných slov či podobných frází nabídne překladateli možnou verzi z překladu minulého. Čím více textů se uloží do tohoto programu, tím větší bude zásobárna slov, frází a hlavně celých vět k dispozici. Samozřejmě je na překladateli, aby udělal rozhodnutí, zda programem nabídnutý překlad odpovídá originálu a zda ho přijme. Lidský faktor je stále potřeba, avšak CAT nástroje (anglicky CAT tools) velmi ulehčují práci, neboť přinášejí obrovské cenové a časové úspory a zvyšují kvalitu překladu, zejména pokud jde o jednotnost terminologie. Užitečnost tohoto postupu je vyjádřena větou často uváděnou při propagaci CAT nástrojů: „Už nikdy nebudete muset překládat tutéž větu dvakrát.“ Nejznámějšími a nerozšířenějšími nástroji jsou komerční SDL TRADOS nebo Memsource.
Soudní tlumočníci a překladatelé ve Španělsku a ve Francii
V nedávné době probíhaly v České republice diskuse týkající se nového Zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Jakou pozici mají soudní tlumočníci a překladatelé ve Španělsku a ve Francii?
Na rozdíl od České republiky, kde se této otázce věnuje ministerstvo spravedlnosti, ve Španělsku má tyto věci na starosti ministerstvo zahraničních věcí. Pokud se někdo ve Španělsku chce stát soudním tlumočníkem nebo překladatelem, tak musí úspěšně složit zkoušku sestávající ze tří částí. První částí je gramatický a terminologický test. Druhá část zahrnuje překlad všeobecného textu do španělštiny a následně ze španělštiny do cizího jazyka bez použití slovníku a překlad právního nebo ekonomického textu do španělštiny se slovníkem. Třetí část zkoušky je zaměřena na konsekutivní tlumočení a je možné ji rozšířit o pohovor komise s uchazečem v cizím jazyce.
Ve Francii patří soudní tlumočníci a překladatelé mezi soudní znalce. Proto, aby se někdo mohl stát soudním tlumočníkem a překladatelem, není nutné vykonat žádnou zkoušku. Uchazeč, který chce být zapsán na seznam soudních tlumočníků a znalců, podá žádost na příslušný odvolací soud. Pokud mu soud vyhoví, je zapsán na seznam na tři roky a následně musí požádat o prodloužení zápisu na dalších pět let a po uplynutí pětileté lhůty vždy podat novou žádost. Pokud je tlumočník zapsán na seznamu odvolacího soudu nejméně pět let, tak může požádat o zápis na celostátní seznam spravovaný kasačním soudem.
Jazyky Evropské unie
Evropská unie je založena na mnohojazyčnosti a má celkem 24 úředních jazyků: angličtinu, bulharštinu, češtinu, dánštinu, estonštinu, francouzštinu, finštinu, chorvatštinu, irštinu, italštinu, litevštinu, lotyštinu, maďarštinu, maltštinu, němčinu, nizozemštinu, polštinu, portugalštinu, rumunštinu, řečtinu, slovenštinu, slovinštinu, španělštinu a švédštinu. Z původních čtyř úředních jazyků (francouzština, italština, němčina, nizozemština) tedy došlo k nárůstu až na současných 24. Posledním úředním jazykem EU se stala v roce 2013 chorvatština. Ke snížení počtu úředních jazyků EU nedojde ani po brexitu, neboť angličtina je úředním jazykem rovněž v Irsku (společně s irštinou) a na Maltě (s maltštinou).
Tato skutečnost umožňuje, aby se všichni občané EU mohli seznamovat s veškerými dokumenty Evropské unie v některém z úředních jazyků jejich země. V těchto jazycích také mohou psát institucím EU a dostávat odpovědi na své dotazy.
Nicméně všechny úřední jazyky členských zemí EU nejsou úředními jazyky Evropské unie. Lucemburština, úřední jazyk Velkovévodství lucemburského, a turečtina, která je úředním jazykem na Kypru, nejsou úředními jazyky Unie.
Nejrozšířenějším mateřským jazykem obyvatel EU je němčina (16 %), za níž následují angličtina a italština (13 %), francouzština (12 %), španělština a polština (8 %). Nejpočetnější jazykové menšiny, jejichž mateřštinou není úřední jazyk dané země, žijí v Lotyšsku (29 %), Estonsku (20 %), tedy v zemích, ve kterých je mateřštinou značné části populace ruština, Lucembursko (19 %), kde žije početná portugalská menšina, Slovensko (9 %) a Rumunska (8 %), kde je silná maďarská menšina. Naopak nejméně osob, jejichž mateřštinou není úřední jazyk dané země, žije v Řecku a Maďarsku (98 %).
Více než polovina Evropanů (54 %) ovládá aspoň jeden cizí jazyk, čtvrtina dva cizí jazyky a desetina tři cizí jazyky. Aspoň jeden cizí jazyk ovládají takřka všichni obyvatelé Lucemburska (98 %), Lotyšska (95 %), Nizozemí (94 %), Malty (93 %), Litvy a Slovinska (92 %) a Švédska (91 %). Naopak nejvíce osob ovládajících jen svou mateřštinu je soustředěno v Maďarsku (65 %), Itálii (62 %), Portugalsku (61 %) a Irsku (60 %). Nejrozšířenějšími cizími jazyky v EU jsou angličtina (38 %), francouzština (12 %), němčina (11 %), španělština (7 %) a ruština (5 %). Jedinými šesti členskými zeměmi EU, kde není angličtina nejrozšířenějším cizím jazykem, jsou všechny tři pobaltské země, kde stále nejvíce lidí ovládá ruštinu, dále pak Slovinsko, kde nejvíce osob mluví vedle své mateřštiny chorvatsky, Slovensko, kde hovoří nejvíce osob česky, a Lucembursko, kde ovládá nejvíce lidí francouzštinu, která je však společně s němčinou a lucemburštinou jedním z úředních jazyků země. Dlouhodobý cíl EU, aby všichni její občané ovládali aspoň dva cizí jazyky, splňuje více než polovina populace v osmi členských zemích EU, v Lucembursku (84 %), Nizozemí (77 %), Slovinsku (67 %), na Maltě (59 %), v Dánsku (58 %), Lotyšsku (54 %), Litvě a Estonsku (52 %). Naopak nejméně obyvatel ovládajících dva cizí jazyky žije v Maďarsku a Portugalsku (13 %) a v Řecku (15 %).
Kde všude se mluví francouzsky?
Francouzština má statut úředního jazyka ve 32 zemích na čtyřech kontinentech. V Evropě je francouzština jediným úředním jazykem nebo jedním z úředních jazyků v pěti zemích. Kromě Francie je mateřštinou 41 % Belgičanů, 19 % Švýcarů, 58 % obyvatel Monaka a ovládá ji v podstatě veškerá lucemburská populace. Francouzština je rovněž mateřštinou čtvrtiny Kanaďanů.
Francouzština je také jediným úředním jazykem všech zámořských částí Francie, tedy ostrovů Guadeloupe, Martinik, Saint-Martin, Saint - Barthélemy nacházejících se v Karibiku, Francouzské Guyany rozkládající se v Jižní Americe, souostroví Saint-Pierre-et-Miquelon situovaného u kanadských břehů, ostrovů Réunion a Mayotte v Indickém oceánu a v Tichomoří ostrovů Nová Kaledonie, Wallis a Futuna a Francouzské Polynésie.
V Africe je francouzština jediným úředním jazykem nebo jedním z úředních jazyků v Beninu, Burkině, Burundi, Čadu, Demokratické republice Kongo, Džibuti, Gabunu, Guineji, Kamerunu, Konžské republice, na Madagaskaru, v Mali, Nigeru, Rwandě, Rovníkové Guineji, Senegalu, Středoafrické republice a Togu. Zapomenout nemůžeme ani na Alžírsko, Maroko a Tunisko, kde sice francouzština není úředním jazykem, ale kde se tento jazyk užívá více než v řadě zemí, kde tento statut má.
Francouzština je rovněž úředním jazykem na karibském Haiti, na tichomořském Vanuatu a na afrických ostrovech Mauricius a Seychely.
Zde všude se domluvíte bez problémů francouzsky!
Je francouzština ve světě v krizi?
Francouzština byla po staletí jazykem, ve kterém mezi sebou komunikovali evropští panovníci, a například švédský král Gustav III. ovládal francouzštinu lépe než švédštinu. Francouzština byla až do počátku 20. století jazykem diplomatů. Po skončení 1. světové války se začíná v Evropě rozšiřovat angličtina, k čemuž kromě přítomnosti amerických vojáků na bojištích obou světových válek přispěla – a stále přispívá – pochopitelně i skutečnost, že Spojené státy americké jsou nejvýznamnější ekonomickou velmocí na světě. Výrazně oslabuje i pozice francouzštiny v rámci Evropské unie. Ještě v roce 1997 byla francouzština zdrojovým jazykem pro překlady 40,4 % textů EU a její pozice byla téměř stejná jako pozice angličtiny (45,4 %). Podle nejnovějších údajů však je nyní angličtina zdrojovým jazykem 81 % dokumentů EU a francouzština jen 4,5 % dokumentů, i když zůstává stále jazykem Soudního dvora Evropských společenství. Je tedy francouzština v krizi?
Rozhodně ne! Francouzštinu ovládá 300 milionů lidí na světě a francouzština je tak 5. nejrozšířenějším jazykem na světě (po angličtině, čínštině, španělštině a arabštině). Francouzština je podle odhadů mateřštinou až 110 milionů osob na čtyřech kontinentech. Je úředním jazykem 32 zemí a většiny mezinárodních institucí a vyučovacím jazykem ve 36 zemích. Je také 4. jazykem internetu. Ve francouzštině se učí 81 žáků a studentů a dalších 51 milionů lidí po celém světě se učí francouzsky.
Těžiště frankofonie se však přesouvá z evropského kontinentu na kontinent africký. Již v současnosti žije 60 % všech osob užívajících každodenně francouzštinu v Africe, zatímco na Evropu připadá jen 33,4 %. V roce 2050 by mělo francouzštinu ovládat 700 milionů lidí (tedy více než dvakrát více než dnes!). V Evropě to bude stále asi 100 milionů lidí, kdežto v Africe by mělo umět francouzsky téměř 600 milionů osob, tedy třikrát více než dnes.
Výuka francouzštiny na českých školách
Podle nejnovějších čísel Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se v České republice učí 99,4 % žáků na základních školách anglicky, 22,3 % německy, 6,6 % rusky, 0,8 % španělsky a 0,7 % francouzsky. Na středních školách studuje 97,6 % studentů angličtinu, 40,9 % němčinu, 7,9 % ruštinu, 5,7 % španělštinu a 5,5 % francouzštinu. Procento žáků a studentů učících se všem uvedeným cizím jazykům s výjimkou francouzštiny stoupá. Francouzsky se na našich základních a středních školách učí dohromady jen o něco více než 25 tisíc žáků a studentů a francouzštinu z našich škol vytlačuje opět nejen ruština, ale i španělština, jejíž výuka na českých školách byla zahájena prakticky až po roce 1989. Nemá tedy cenu se učit francouzsky? Ale má! Přečtěte si další články na tomto blogu a zjistíte proč! Zachraňme znalost francouzštiny v naší zemi! Francouzština má rozhodně budoucnost!